Medicína 20. století je medicínou specializací. Při současném vědeckém vývoji a pokroku není možné obsáhnout znalosti všech oborů. Pouze lázeňství zůstává věrno tradici a léčí člověka jako celek, neléčí pouze orgán. Jestliže se zdraví definuje jako souhrn všech schopností a sil k překonání tělesné a duševní zátěže, pak lázeňské léčení slouží cíleně k posílení účinku těchto schopností.

Lázeňská léčba využívá jako hlavní faktory přírodní léčivé zdroje, jejichž účinky byly vyzkoušeny mnoha generacemi a potvrzeny vědeckými pracemi, přičemž lze prokázat, že česká balneologie má v Evropě vysoký kvalitativní standart. Lázeňství je nedílnou součástí zdravotní péče. Zaujímá nezastupitelné místo v sekundární prevenci mnohých onemocnění, nahrazuje péči odborných ústavů a u dětských pacientů plní vlastní úkol medicíny – primární prevenci.

Lázeňská léčba, která využívá jako hlavní faktory přírodní léčivé zdroje, má v popředí svého působení stimulaci schopností organismu s cílem navodit regulace a zastavení progrese chorob. Jde o režimové opatření, dietoterapii, rehabilitaci krátkodobou i dlouhodobou a resocializaci pacienta. V dnešní době je pro všechny největší zátěží stres a jeho následky.